Stromy a krajina / Trees and Landscape
Sakrální památky Vinoře a okolí
Vypadá to, že sem nepatří; jako by se stal nějaký omyl. Zasazení některých sakrálních staveb do prostoru působí na první pohled poněkud nedomyšleně až bizarně. Výklenková kaple stojí osamocena uprostřed pole. Druhá vedle autobusové zastávky vyhlíží nesmyslně do vozovky, k chodcům je otočena zády. Další se schovává za rybníkem a polštáři z kopřiv, v blízkosti industriálního areálu.
Krajina, kterou kaple původně dotvářely, jako by se jim postavila na odpor. Na některých z kaplí se projevil zub času nebo svérázná estetika vandalů, jinde jsou k vidění překvapivé známky žité úcty v podobě umělých květin či rozteklých svíček. Soudobá péče přináší takové paradoxy, jakými je „rekonstrukce“ do bělostné čistoty prostoru, jenž byl původně věnován obrazu s bohatými detaily.
Dále tu máme velký kříž na skále a malé křížky u cest. Jejich původním záměrem často bylo poukazovat na tragické osudy dnes již dávno zapomenutých lidí, po nichž zbyly jen pověsti. Jsou to příběhy ukotvené v prostoru, životní zkušenosti, radosti, touhy i bolesti zhmotněné do řemeslně opracovaného dřeva, kamene či kovu. Neskutečné množství času a úsilí je také zachované v detailech barokního sousoší na náměstí.
Desítky generací lidských osudů a modliteb pamatuje prostor a výzdoba vinořského kostela. Ačkoli si to dnes uvědomuje jen málokdo, jeho současná barokní podoba byla svého času radikální novotou, dobovou uměleckou revolucí aktualizující společenské vnímání prostoru, který zde stál již po několik staletí.
Hřbitovní kříže vzbuzují úctu i u těch, kdo náboženství nepovažují za své téma. Zajímavé je, s jakou lehkostí a přirozeností doplňují náboženské motivy člověkem upravenou a udržovanou studánku. Jako paradox působí kaple vystavená kontroverzním léčitelem s letopočtem MCMXLIX, ve kterém bychom s ohledem na historické souvislosti vznik takové stavby nečekali.
Vedle historických památek a ruin (či obojího zároveň) v okolí nalezneme i dva nemovité dialogy mezi kontextem tradic a historických artefaktů a kontextem myšlení počátku třetího tisíciletí.
Sakrálních staveb je po okolí Vinoře stejně jako všude jinde v českých zemích nemalé množství. Nejedná se o světoznámé skvosty či zakonzervované pomníky dávných věků, ale o množství zhmotněných příběhů kulturního, společenského a náboženského prožívání lidí, kteří se v našem prostoru pohybovali a dodnes pohybují.